Jak
vyrobit kroužkovou košili
|
Nejdřív je třeba rozhodnout, jakou kroužkovou košili vlastně
chcete mít. Jak má být dlouhá (do pasu, pod pas nebo až po kolena), s rukávy
(dlouhými, po lokty nebo jen krátkými) nebo bez rukávů (vesta) a jestli
košili chcete zdobit vplétáním kroužků jiné barvy do vzoru. Na dřevárnách
obvykle bohatě postačí kroužková vesta (pravidla některých akcí nerozlišují,
zda chrání i ruce nebo ne) a velikost košile také samozřejmě souvisí s
ostatními součástmi zbroje. Samozřejmě se také musíte změřit a rozměry košile
mírám přizpůsobit, abyste se do ní vešli. Obvykle se navíc pod košilí nosí
vycpávanice, která tlumí údery, tak radši počítejte s rezervou. Výsledné
plánované velikosti košile pak přizpůsobíte množství materiálu. Teď je nutné si ujasnit z čeho chcete svojí košili uplést. Buď
z kroužků, které si sami uděláte z drátu, nebo z pérovek.
Pérovková zbroj vás vyjde draho, bude těžká, neohebná, ale pevná až
nezničitelná. Kroužky naopak vypadají lépe a jsou víc dobové, takže se s
košilí nemusíte stydět jet ani na akce historické. Také si rozhodněte, jaký
průměr mají kroužky mít, obvyklé je něco mezi 6 až 12mm. Pochopitelně čím
menší, tím pracnější (ale hezčí a lepší), pokud děláte košili jen na dřevárny
bohatě postačí např. 10mm. Pokud se rozhodnete pro pérovky, následující
odstavec můžete vynechat. |
|
|
Výroba kroužků z drátu
Kroužky drátěné si musíte dělat sami a to pomocí navíjecí
tyče s klikou. Na konci tyče musí být díra, kterou protáhnete konec drátu.
Navíjením vytvoříte spirálu čili pružinu (přesněji řečeno šroubovici).
Najdou se i tací, kteří dělají kroužky rovnou z pružin, které se dají koupit.
Pružinu naštípejte na jednotlivé kroužky - a tady bych se zastavil.
Je mnoho způsobů, jak kroužky štípat. Podle způsobu se liší
výsledek. Pokud štípáte kroužky po jednom, určitě si spirálu roztáhněte.
Vzniknou vám tak otevřené kroužky se kterými nemusíte nic dělat, abyste je
mohli zaplést. Kleště jsou asi trojího typu. Klasické štípačky, které si
pravděpodobně spojíte s vytahováním hřebíků, dále jsou to kleště nazývané tuším
"straky". Neštípají bokem, ale stejně jako obyčejné nůžky. Jsou
špičaté takže se dají strčit hlouběji do spirály a vy můžete najednou uštípnout
více kroužků. Tyto kleště existují také v přepákované variantě (mají dva
klouby), která prý štípe lépe. Stojí, ale něco okolo šesti stovek. Než jsem
přišel na třetí variantu, používal jsem straky. Třetí varianta jsou nůžky na
plech. Jsou ještě užší a delší, takže můžete najednou uštípnout až čtyři
kroužky.
Právě když chcete kroužky štípat po více kusech, vyplatí se spirálu
neroztahovat. Pak ale máte kroužky, které musíte před vpletením otevřít. Není
tomu tak pokud použijete trik, který jsem se dozvěděl od Ježíška (ten člověk si
tak říká na fóru). Spočívá v tom, že místo jednoho drátu navíjíte dva dráty
vedle sebe. Kroužky, které z takové spirály naštípejte už budou roztažené.
Pletení
Ať už tedy máte připravenou hromadu kroužků nebo pérovek,
pustíme se do pletení. Znám dva způsoby jak uplést pravidelné pletivo. Křížový
(tzv. svatováclavský) a klasický. Mimoto můžete kroužky splétat
nahodile, výsledek je však otřesný.
Křížový způsob se hodí pouze na
šizenky a to navíc spíše z pérovek. Také bych řekl, že musí dost tlačit. Jak je
na tom křížové pletivo s ohebností nevím. Z kroužku, který je
"naplocho" vybíhají vždy čtyři jiné kroužky, které se spojují s
dalšími kroužky, které jsou zase naplocho. Dá se to taky říci tak, že pletení
spočívá ve spojování kroužků systémem "čtyři v jednom", přičemž
kroužky v řadě se pouze překrývají. Více asi poznáte z obrázku.
Klasický způsob je univerzálnější. Pokud pletivo
svěsíte řadami svisle, roztáhne se a je vhodné na lehkou šizenku. Protože se
klasické pletivo ohýbá snadněji podle řad, nebude vám vadit v ohýbání v pase.
Oproti tomu je dost neohebné jakoby do stran - v podpaží a rukávech. Na košile
s rukávy se tedy nehodí. Také není roztažitelné do šířky, takže se musí dělat,
aby košile padla přesně.
Druhá varianta je když pletivo svěsíte řadami vodorovně. Pletivo
je hustější tedy i těžší a odolnější. Není moc ohebné v pase, ale neznám moc
lidí, kteří by se ohnuli do víc jak pravého úhlu. Prostě to vůbec nevadí a ani
to nezaznamenáte (spíše zaznamenáte tu váhu). O to víc je ohebné do stran.
Pokud košili dobře upletete, tak by vám neměla skoro bránit v pohybu rukama.
Také bude roztažitelná v pase a ramenech, takže se bude hodit na větší škálu
lidí.
Jak se plete klasické pletivo nedokážu popsat slovy. Dám vám,
ale jednu radu. Nejprve si upleťte delší pruh z protichůdných kroužků a pak ho
rozšiřujte po řadách, které jsou složeny z kroužků pletených jedním směrem.
Práce vám půjde rychleji.
Vlastní splétání kroužků (kterýmkoli způsobem) probíhá tak, že
kleštěmi uchopíte kroužek, provlékněte druhým a druhou rukou druhými kleštěmi
srovnáte oba konce kroužku, aby se kroužek uzavřel.
Střihy
Jednotlivé střihy košilí a kukel popisovat nebudu pokud vás to
zajímá mrkněte třeba na Wothanovy stránky, je tam někde podobný návod.
Mimochodem tento návod lze samozřejmě analogicky použít pro kukly, kalhoty...
Údržba košile
Již při pletení vám díky potu z vašich rukou košile jemně
zarezne. Po dopletení proto košili nakonzervujte olejem. Toto vám sice načas pomůže,
ale rez stejně vyhraje. Pak vám pomůžou následující postupy. Nejjednoduší je
košili vyklepat na hrbolaté asfaltce tažením za autem. Toto mám od zkušeného
šermíře, tedy dalo by se tomu věřit, sám jsem to nezkoušel. Druhý způsob jsem
zkoušel a osvědčil se. Jde o to, že košili jednoduše properete pískem. Ručně a
důkladně.
Tak tedy přeji dobrý pohyb ve vaší kroužkovce!